Archivní víno

Archivní víno je termín kterým se smí označovat víno na etiketě. Víno lze označit slovy archivní víno „pokud je víno uváděno do oběhu nejméně 3 roky po roku sklizně hroznů“.

Vína určená k archivaci jsou s tímto cílem již vyráběna a technologie je záměru uzpůsobena. Ne všechna vína jsou určena k archivaci, většina lahvových vín na dnešním trhu by se měla zkonzumovat do 2 roků po lahvování, po tomto termínu již ztrácejí jak ve vůni, tak chuti. Solidní výrobci i obchodníci udávají odhad vhodné doby archivace.

Optimální podmínky pro archivaci a skladování vína lze shrnout do několika základních požadavků: tma, stálá teplota, ticho, optimální relativní vlhkost (80-90%). Požadavkům nejlépe vyhovuje zemní sklep v hloubce min. 6 metrů, se správně přizpůsobenou přístupovou šachtou tak, aby nedocházelo k vniknutí/uniknutí tepla, nebo chladu. Optimální stálá teplota mezi 10 – 12°C.

Víno se dá skladovat i v prostoru kde jsou podmínky vytvořené uměle, dostačující je teplota do 18°C (podmínka, aby nekolísala platí i zde). Dlouhodobé skladování v chlazených skříních – vinotékách s kompresorem se nedoporučuje pro neustálé vibrace.

Stále diskutovanou otázkou je, jak dlouho lze víno archivovat? Dosud nejstarším vínem, průkazně ochutnaným a uznaným komisí znalců jako „vynikající“ byla láhev francouzského vína z Arbois, ve východním regionu Jura, z roku 1774. Víno, jehož dražba v r. 2012 za 42.200 dolarů v Ženevě, bylo uložené celou dobu v podzemním klenutém sklepě a láhev ze stejné šarže bylo ochutnaná v r. 1994. Převládaly tóny skořice, kari a vanilky.